Biblické verše o Psalms

Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich, rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá, neboť jsme velmi znuzeni.

Pomoz nám, ó Bože spasení našeho, pro slávu jména svého; vytrhni nás, a buď milostiv hříchům našim pro jméno své.

Proč mají říkati pohané: Kdež jest Bůh jejich? Budiž znám mezi pohany, před očima našima, skrze pomstu krve služebníků svých, kteráž jest vylita.

Vstupiž před oblíčej tvůj lkání vězňů, a podlé velikosti síly své zanechej ostatků k smrti oddaných.

A odplať sousedům našim sedmernásobně do lůna jejich za pohanění, kteréž jsou tobě činili, ó Pane.

My pak, lid tvůj a ovce pastvy tvé, slaviti tě budeme na věky; od národu do pronárodu vypravovati budeme chválu tvou.

Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:

Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? Sélah.

Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.

Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.

Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.

Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;

A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.

Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.

Přednímu z kantorů na gittit, synů Chóre, žalm.

Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů!

Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému.

Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schránila mladé své, při oltářích tvých, Hospodine zástupů, králi můj a Bože můj.

Blahoslavení, kteříž přebývají v domě tvém, tiť tebe na věky chváliti budou. Sélah.

Blahoslavený člověk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich,

Ti, kteříž jdouce přes údolí moruší, za studnici jej sobě pokládají, na něž i déšť požehnání přichází.

Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu.

Hospodine Bože zástupů, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobův. Sélah.

Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého.

Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků.