Skip to content

Biblické verše o Hell

48 veršů · 31 aspektů

Klíčové biblické verše

Filtrovat podle knihy
  1. Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.

  2. Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.

  3. Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.

  4. A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,

  5. Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:

  6. Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:

  7. Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.

  8. Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala.

  9. Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.

  10. Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.

  11. Od hřmotu pádu jeho učinil jsem, že se třásli národové, když jsem jej svedl do hrobu s těmi, kteříž sstupují do jámy. Nad čímž se potěšila na zemi dole všecka dříví Eden, což výborného a dobrého jest na Libánu, vše což zapojeného jest vodou.

  12. I ti s ním sstoupili do hrobu k těm, kteříž jsou zbiti mečem, i rámě jeho, i kteříž sedali v stínu jeho u prostřed národů.

  13. Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného.

  14. A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně.

  15. Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.

  16. Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.

  17. Pravím pak vám, žeť přijdou mnozí od východu i od západu, a stoliti budou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem v království nebeském,

  18. Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

  19. A pole jest tento svět, dobré pak símě jsouť synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.

  20. A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, ale žeň jest skonání světa, a ženci jsou andělé.

  21. Protož jakož vytrhávají koukol a ohněm spalují, takť bude při skonání světa tohoto.

  22. Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost,

  23. A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

  24. Takť bude při skonání světa. Vyjdou andělé a oddělí zlé z prostředku spravedlivých,

  25. A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.