Přejít k obsahu

Biblické verše o Faith

543 veršů · 124 aspektů

Klíčové biblické verše

Filtrovat podle knihy
  1. Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.

  2. Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.

  3. Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.

  4. Dejž tobě vše podlé srdce tvého, a všelikou radu tvou vyplň.

  5. I budeme prozpěvovati o spasení tvém, a ve jménu Boha našeho korouhve vyzdvihneme; naplniž Hospodin všecky prosby tvé.

  6. Nyníť jsme poznali, že Hospodin zachoval svého pomazaného, a že jej vyslyšel s nebe svatého svého; nebo v jeho přesilné pravici jest spasení.

  7. Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.

  8. V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.

  9. Žalm Davidův. Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku.

  10. Na pastvách zelených pase mne, k vodám tichým mne přivodí.

  11. Duši mou očerstvuje, vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své.

  12. Byť mi se dostalo jíti přes údolí stínu smrti, nebuduť se báti zlého, nebo ty se mnou jsi; prut tvůj a hůl tvá, toť mne potěšuje.

  13. Strojíš stůl před oblíčejem mým naproti mým nepřátelům, pomazuješ olejem hlavy mé, kalich můj naléváš, až oplývá.

  14. Nadto i dobrota a milosrdenství následovati mne budou po všecky dny života mého, a přebývati budu v domě Hospodinově za dlouhé časy.

  15. Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.

  16. Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.

  17. Nebo tu mne ukryje v stánku svém, v den zlý schová mne v skrýši stanu svého, a na skálu vyzdvihne mne.

  18. A tak vyvýšena bude hlava má nad nepřátely mými, kteříž mne obklíčili; i budu obětovati v stánku jeho oběti plésání, prozpěvovati a chvály vzdávati budu Hospodinu.

  19. Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval.

  20. Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne.

  21. Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi.

  22. V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný.

  23. Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou.

  24. Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.

  25. Aj, oči Hospodinovy patří na ty, kteříž se ho bojí, a na ty, kteříž očekávají milosrdenství jeho,