Biblické verše o Dishonesty: General references

Kdyby člověk zhřešil a přestoupením přestoupil proti Hospodinu, buď že by oklamal bližního svého v věci sobě svěřené, aneb v spolku nějakém, aneb mocí by vzal něco, aneb lstivě podvedl bližního svého,

Buď že nalezna ztracenou věc, za přelby mu ji, buď že by přisáhl falešně, kteroukoli věcí z těch, kterouž přihází se člověku učiniti a zhřešiti jí,

Když by tedy zhřešil a vinen byl: navrátí zase tu věc, kterouž mocí sobě vzal, aneb tu, kteréž lstivě s útiskem dosáhl, aneb tu, kteráž mu svěřena byla, aneb ztracenou věc, kterouž nalezl,

Aneb o kterékoli věci falešně přisáhl: tedy navrátí to z cela, a nad to pátý díl toho přidá tomu, číž bylo; to navrátí v den oběti za hřích svůj.

Obět pak za hřích svůj přivede Hospodinu z drobného dobytku, skopce bez poškvrny, vedlé ceny tvé, v obět za vinu knězi.

I očistí jej kněz před Hospodinem, a odpuštěno mu bude, jedna každá z těch věcí, kterouž by učinil a jí vinen byl.

Nečiňte neprávě v soudu, v rozměřování, v váze a v míře.

Závaží spravedlivé, kámen spravedlivý, korec spravedlivý, pintu spravedlivou míti budete: Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vás vyvedl z země Egyptské.

Nebudeš míti v pytlíku svém nejednostejného kamene, většího a menšího.

Aniž budeš míti v domě svém nejednostejného korce, většího a menšího.

Váhu celou a spravedlivou míti budeš, též míru celou a spravedlivou budeš míti, aby se prodlili dnové tvoji v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.

Nebo v ohavnosti jest Hospodinu Bohu tvému, kdožkoli činí ty věci, všeliký činící nepravost.

Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.

Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.

Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.

Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.

Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.

Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.

A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.

Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.

Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.

Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.

Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.

Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.

Aj, vy skládáte naději svou v slovích lživých, kteráž neprospívají.