Biblické verše o Covetousness

A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.

I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:

Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.

I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.

Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.

Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.

Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.

A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.

Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.

Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.

I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.

Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.

I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.

Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.

Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,

Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.

Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.

I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.

Pověděl jim také i podobenství, řka: Člověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.

I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?

I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.

A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.

I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?

Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.