Jan3

Musíte se narodit znovu

1
Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.
2
Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel Mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.
3
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího.
4
Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může opět v život matky své vjíti a naroditi se?
5
Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha svatého, nemůž vjíti do království Božího.
6
Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.
7
Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi.
8
Vítr kde chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdož se z Ducha narodil.
9
Odpověděl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto věci býti?
10
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?

Syn člověka musí být vyvýšen

11
Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.
12
Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte?
13
Nebo žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.
14
A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka,
15
Aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.

Neboť Bůh tak miloval svět

16
Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
17
Neboť jest neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.
18
Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
19
Toto pak jest ten soud, že Světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli Světlo; nebo skutkové jejich byli zlí.
20
Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.
21
Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.

Ježíš a Jan Křtitel křtí

22
Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a křtil.
23
A Jan také křtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli mnozí, a křtili se.
24
Nebo ještě Jan nebyl vsazen do žaláře.
25
Tedy vznikla otázka mezi Židy a některými z učedlníků Janových o očišťování.
26
I přišli k Janovi a řekli jemu: Mistře, ten, kterýž byl s tebou za Jordánem, jemužs ty svědectví vydal, aj, on křtí, a všickni jdou k němu.

Jan Křtitel svědčí o Ježíšově nadřazenosti

27
Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničehož, leč by jemu dáno bylo s nebe.
28
Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním.
29
Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, jenž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest.
30
Onť musí růsti, já pak menšiti se.

Vznešenost toho, který přichází z nebe

31
Kdož jest shůry přišel, nade všeckyť jest; kdožť jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ale ten, jenž s nebe přišel, nade všecky jest.
32
A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá.
33
Kdož pak přijímá svědectví jeho, zpečetil jest to, že Bůh pravdomluvný jest.
34
Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví; nebo jemu ne v míru dává Bůh ducha.
35
Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho.
36
Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm.
Use ← → arrow keys to navigate
Settings

Reading Style

Typeface

Font Size 19px

Options