Biblické verše o Polygamy: Forbidden

Nevezmeš sobě ženy k ženě první, abys ssoužil ji, odkrývaje hanbu její za života jejího.

Nebudeť také míti mnoho žen, aby se neodvrátilo srdce jeho; stříbra také aneb zlata ať sobě příliš nerozmnožuje.

A však říkáte? Pro kterou příčinu? Proto že Hospodin jest svědkem mezi tebou a manželkou mladosti tvé, kteréž ty nevěrně činíš, ješto ona jest tovaryška tvá, a manželka smlouvy tvé.

Zdaliž neučinil jedno, ačkoli ještě více ducha měl? Proč pak jedno? Aby hledali semene Božího. Protož ostříhejte ducha svého, a manželce mladosti své nečiňte nevěrně.

On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, jenž stvořil člověka s počátku, muže a ženu učinil je?

A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo.

Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.

On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?

Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.

I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.

Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.

Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.

I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.

Ale musíť biskup býti bez úhony, jedné manželky muž, bedlivý, středmý, vážný, k hostem přívětivý, způsobný k učení.

Jáhnové buďtež jedné manželky muži, kteříž by své dítky dobře spravovali i své domy.

Jest-li kdo bez úhony, jedné manželky muž, dítky maje věřící, na kteréž by nemohlo touženo býti, že by byli bujní, anebo nepoddaní.