Biblické verše o Fool

Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.

Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.

Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.

Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.

Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.

Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.

Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.

Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?

Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.

A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.

I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.