Biblické verše o Family

A rozkázal je pokřtíti ve jménu Páně. I prosili ho, aby u nich pobyl za některý den.

O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli i jiní vězňové.

A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli.

I procítiv strážný žaláře a vida dveře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli.

I zkřikl naň Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni.

A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl k nohám Pavlovým a Sílovým.

I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl?

A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj.

I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho.

A on pojav je v tu hodinu v noci, umyl rány jejich. I pokřtěn jest hned on i všecka čeled jeho.

A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu.

Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.

Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.

Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.

Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.

Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.

A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.

Kterýž by dům svůj dobře spravoval, a dítky své měl v poddanosti se vší šlechetností.

(Nebo jestliže kdo domu svého spraviti neumí, kterak o církev Páně pečovati bude?)