Skip to content

Biblické verše o Charitableness: General references

79 veršů · 1 aspekt

Verše o General references

Filtrovat podle knihy
  1. Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě,

  2. Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.

  3. Nebo budete-li odpouštěti lidem viny jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš.

  4. Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám hříchů vašich.

  5. Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.

  6. Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž měrou měříte, takovouž bude vám zase odměřeno.

  7. Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna necítíš?

  8. Aneb kterak díš bratru svému: Nech, ať vyvrhu mrvu z oka tvého, a aj, břevno jest v oku tvém?

  9. Pokrytče, vyvrz nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra tvého.

  10. Tedy přistoupiv k němu Petr, řekl: Pane, kolikrát zhřeší proti mně bratr můj, a odpustím jemu? Do sedmilikrát?

  11. I dí mu Ježíš: Nepravím tobě až do sedmikrát, ale až do sedmdesátikrát sedmkrát.

  12. A protož podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž chtěl počet klásti s služebníky svými.

  13. A když počal počtu klásti, podán mu jeden, kterýž byl dlužen deset tisíců hřiven.

  14. A když neměl čím zaplatiti, kázal jej pán jeho prodati, i ženu jeho i děti i všecko, což měl, a zaplatiti.

  15. Tedy padna služebník ten, prosil ho, řka: Pane, poshověj mi, a všeckoť zaplatím tobě.

  16. I slitovav se pán nad služebníkem tím, propustil ho a dluh jemu odpustil.

  17. Vyšed pak služebník ten, nalezl jednoho z spoluslužebníků svých, kterýž mu byl dlužen sto peněz, a chopiv se ho, hrdloval se s ním, řka: Zaplať mi, cos dlužen.

  18. Tedy padna spoluslužebník ten k nohám jeho, prosil ho, řka: Poshověj mi, a všeckoť zaplatím tobě.

  19. On pak nechtěl, ale odšed, dal jej do žaláře, dokudž by nezaplatil dluhu.

  20. Tedy vidouce spoluslužebníci, co se dálo, zarmoutili se velmi; a šedše, pověděli pánu svému všecko, co se bylo stalo.

  21. Tehdy povolav ho pán jeho, dí mu: Služebníče zlý, všecken ten tvůj dluh odpustil jsem tobě, nebs mne prosil.

  22. Zdaližs i ty neměl se smilovati nad spoluslužebníkem svým, jako i já smiloval jsem se nad tebou?

  23. I rozhněvav se pán jeho, dal jej katům, dokudž by nezaplatil všeho, což mu byl dlužen.

  24. Takť i Otec můj nebeský učiní vám, jestliže neodpustíte jeden každý bratru svému z srdcí vašich jejich provinění.

  25. Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.