Biblické verše o Bethany: Jesus attends a feast in

Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,

Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.

A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?

Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.

A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.

Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.

Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.

Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.

Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.

I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.

Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.

Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:

Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?

To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.

Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.

Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.

Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.