Lazarus

Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.

(A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)

Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.

To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.

Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.

A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven!

Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.

I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.

Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.

Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.

Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.