Skip to content

Biblické verše o Arrows: Of God's judgment

20 veršů · 26 aspektů

Verše o Of God's judgment

  1. Shromáždím na ně zlé věci, střely své vystřílím na ně.

  2. Hladem usvadnou, a neduhy pálčivými a nakažením morním přehořkým žráni budou; také zuby šelm pošli na ně s jedem hadů zemských.

  3. Meč uvede sirobu vně, a v pokojích bude strach, tak na mládenci jako panně, dítěti prsí požívajícím i muži šedivém.

  4. Ano, řekl bych:Rozptýlím je po koutech, rozkáži přestati mezi lidmi paměti jejich,

  5. Bych se pýchy nepřítele neobával, aby spatříce to nepřátelé jejich, neřekli: Ruka naše nepřemožená byla, neučinilť jest Hospodin ničeho z těch věcí.

  6. Nebo národ ten nesmyslný jest a nemající rozumnosti.

  7. Ó by moudří byli, rozuměliť by tomu, prohlédali by na poslední věci své.

  8. Jak by jich jeden honiti mohl tisíc, a dva pryč zahnati deset tisíců? Jediné že Bůh skála jejich prodal je, a Hospodin vydal je.

  9. Nebo Bůh skála naše není jako skála jejich, což nepřátelé naši sami souditi mohou.

  10. Nebo z kmene Sodomského kmen jejich, a z réví Gomorských hroznové jejich, hroznové jedovatí, zrní hořkosti plné.

  11. Jed draků víno jejich, a jed lítý nejjedovatějšího hada.

  12. Zdaliž to není schováno u mne? zapečetěno v pokladnicích mých?

  13. Máť jest pomsta a odplata, časemť svým klesne noha jejich; nebo blízko jest den zahynutí jejich, a budoucí věci zlé rychle připadnou na ně.

  14. Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj, a nad služebníky svými lítost míti bude, když uzří, že odešla síla, a že jakož zajatý tak i zanechaný s nic býti nemůže.

  15. I dí: Kde jsou bohové jejich? skála, v níž naději měli?

  16. Z jejichžto obětí tuk jídali, a víno z obětí jejich mokrých píjeli? Nechať vstanou a spomohou vám, nechť vám skrejší jest skála ta.

  17. Pohleďtež již aspoň, že já jsem, já jsem sám, a že není Boha kromě mne. Já mohu usmrtiti i obživiti, já raniti i uzdraviti, a není žádného, kdo by vytrhl z ruky mé.

  18. Nebo já pozdvihám k nebi ruky své, a pravím: Živ jsem já na věky.

  19. Jakž nabrousím ostří meče svého, a uchopí soud ruka má, učiním pomstu nad nepřátely svými, a těm, jenž v nenávisti mne měli, odplatím.

  20. Opojím střely své krví, a meč můj sžere maso, a to krví raněných a zajatých, jakž jen začnu pomsty uvoditi na nepřátely.