Přejít k obsahu

God

11,427 veršů · 2 členů rodiny

Verše zmiňující God

Filtrovat podle knihy
  1. Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.

  2. Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,

  3. Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,

  4. Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.

  5. Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.

  6. Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,

  7. Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.

  8. Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.

  9. A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.

  10. Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.

  11. A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.

  12. Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?

  13. Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,

  14. Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?

  15. Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.

  16. Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.

  17. Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.

  18. Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.

  19. Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,

  20. Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.

  21. (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?)Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,

  22. Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.

  23. Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.

  24. Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.

  25. Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.