Žalmy107

Výzva k chvále Vykupitele

1
Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
2
Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
3
A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.

První příklad: Poutníci na poušti

4
Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
5
Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
6
Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
7
A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
8
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
9
Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.

Druhý příklad: zajatci vzpoury

10
Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
11
Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
12
Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
13
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
14
Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
15
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
16
Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.

Třetí příklad: nemocní a soužení

17
Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
18
Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
19
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
20
Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
21
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
22
A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.

Čtvrtý příklad: ti, kdo jsou v nebezpečí na moři

23
Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
24
Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
25
Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
26
Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
27
Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
28
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
29
Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
30
I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
31
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
32
Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.

Boží svrchovanost nad přírodou a společností

33
Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
34
Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
35
Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
36
I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
37
Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
38
Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
39
A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
40
Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
41
Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
42
Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
43
Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Use ← → arrow keys to navigate
Settings

Reading Style

Typeface

Font Size 19px

Reading Width 45 chars

Options