Jób33

Elihu se obrací k Jóbovi

1
Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
2
Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
3
Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
4
Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
5
Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
6
Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
7
Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.

Elihu vyvrací Jóbovo tvrzení o nevině

8
Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
9
Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
10
Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
11
Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.

Boží spravedlnost a sdělování

12
Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
13
Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
14
Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15
Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16
Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17
Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.

Utrpení jako prostředek obnovy

19
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22
A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23
Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24
Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25
I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27
Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29
Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.

Poslední výzva k odpovědi

31
Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
32
Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
33
Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
Use ← → arrow keys to navigate
Settings

Reading Style

Typeface

Font Size 19px

Reading Width 45 chars

Options