- English
- King James KJV
- Complete Jewish CJB
- World English WEBM
- Berean Standard BSB
- American Standard ASV
- Geneva GNV
- Young's Literal YLT
- Douay-Rheims DRC
- International
- Shqip ALB
- العربية SVD
- বাংলা BN-IRV
- မြန်မာ Judson
- 简体文 CUV-S
- 繁體中文 CUV-T
- Čeština BKR
- Nederlands STVE
- Français LSG
- Deutsch SCH
- Ελληνικά Vamvas
- ગુજરાતી GU-IRV
- Hausa HCB
- עברית Hebrew
- हिन्दी HCV
- Magyar KAROLI
- Bahasa Indonesia INDO-TB
- Italiano Diodati
- 日本語 Kougo
- 한국어 Korean
- മലയാളം MAL
- मराठी MRCV
- Norsk DNB
- فارسی OPV
- Polski BG
- Português Almeida
- Română Cornilescu
- Русский Synodal
- Español RVG
- Kiswahili Neno
- Svenska SV1917
- Tagalog TAG-ADB
- தமிழ் TCV
- తెలుగు TSA
- ภาษาไทย THAI-KJV
- Українська Ohienko
- Tiếng Việt CADMAN
- Yorùbá YCB
Jób13
Listen to this chapter
0:00
0:00
Jób odmítá radu svých přátel
1
Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2
Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3
Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4
Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5
Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
Nebezpečí mluvit za Boha lživě
6
Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7
Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8
Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9
Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10
V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11
Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12
Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
Jóbovo rozhodnutí: víra i tváří v tvář smrti
13
Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14
Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15
By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16
Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17
Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18
Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19
Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Přímá prosba k Bohu
20
Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21
Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22
Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23
Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24
Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25
Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26
Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27
A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28
Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
Use ← → arrow keys to navigate
Settings
Reading Style
Typeface
Font Size px
Reading Width chars
Options
Study Note