1. Korintským 12:1-21
1
O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli.
2
Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili.
3
Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.
4
Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,
5
A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán,
6
A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech.
7
Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.
8
Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha,
9
Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu,
10
Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků.
11
Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.
12
Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus.
13
Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.
14
Nebo tělo není jeden úd, ale mnozí.
15
Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
16
A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
17
Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění?
18
Ale zřídil Bůh údy jeden každý z nich v těle, tak jakž jest on chtěl.
19
Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tělo?
20
Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo.
21
A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás.
Settings