Biblické verše o Astronomy

Tedy mluvil Jozue k Hospodinu v den, v kterýž dal Hospodin Amorejského v moc synům Izraelským, a řekl před syny Izraelskými: Slunce v Gabaon zastav se, a měsíc v údolí Aialon.

I zastavilo se slunce, a stál měsíc, dokudž nepomstil se lid nad nepřátely svými. Zdali není toho napsáno v knize Upřímého? Tedy stálo slunce u prostřed nebe, a nepospíchalo k západu, jako za jeden celý den.

Nebylo dne takového prvé ani potom, jako když vyslyšel Hospodin hlas člověka; nebo Hospodin bojoval za Izraele.

On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.

On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.

On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.

On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.

Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?

Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?

Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?

Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje.

Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění.

Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich.

Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do končin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich.

Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou běžeti maje.

Kterýž učinil nebesa moudře, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Kterýž roztáhl zemi na vodách, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Kterýž učinil světla veliká, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Slunce, aby panovalo ve dne, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Měsíc a hvězdy, aby panovaly v noci, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Takto praví Hospodin, kterýž dává slunce za světlo ve dne, zřízení měsíce a hvězd za světlo v noci, kterýž rozděluje moře, a zvučí vlnobití jeho, jehož jméno jest Hospodin zástupů:

Jestliže se pohnou ta nařízení před oblíčejem mým, dí Hospodin, takéť símě Izraelovo přestane býti národem před oblíčejem mým po všecky dny.

Takto praví Hospodin: Budou-li moci býti změřena nebesa zhůru, a vyhledáni základové země dolů, takéť já zavrhu docela símě Izraelovo pro všecko to, což činili, dí Hospodin.

V tom, když tě zhasím, zakryji nebesa, a zasmušilé učiním hvězdy jejich; slunce mrákotou zastru, a měsíc nebude svítiti světlem svým.