Žalmy56

Prosba o milosrdenství uprostřed útisku

1
Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát.
2
Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.
3
Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.
4
Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.

Zlý úklad nepřátel

5
Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.
6
Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.
7
Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.

Bůh pamatuje na mé utrpení

8
Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.
9
Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?
10
A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.
11
Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.

Slib chvály za vysvobození

12
V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.
13
Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály. [ (Psalms 56:14) Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých. ]
Use ← → arrow keys to navigate
Settings

Reading Style

Typeface

Font Size 19px

Reading Width 45 chars

Options