1. Korintským 14:28-40
28
Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.
29
Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
30
Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
31
Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.
32
Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.
33
Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.
34
Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví.
35
Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
36
Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
37
Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.
38
Pakli kdo neví, nevěz.
39
A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.
40
Všecko slušně a podle řádu ať se děje.
Settings