Skip to content

Biblické verše o Transfiguration

36 veršů · 3 aspektů

Klíčové biblické verše

Filtrovat podle knihy
  1. I stalo se, když sstupoval Mojžíš s hory Sinai, (a měl dvě dsky svědectví v rukou svých, když sstupoval s hory), nevěděl, že by se stkvěla kůže tváři jeho, když mluvil s ním.

  2. A viděl Aron i všickni synové Izraelští Mojžíše, a aj, stkvěla se kůže tváři jeho, a nesměli přistoupiti k němu.

  3. Ale Mojžíš zavolal jich, a navrátili se k němu Aron i všecka knížata shromáždění toho, a mluvil Mojžíš s nimi.

  4. Potom přišli také k němu všickni synové Izraelští, jimžto přikázal všecko, což s ním mluvil Hospodin na hoře Sinai.

  5. Dokudž pak mluvil Mojžíš s nimi, měl zástěru na tváři své.

  6. Ale když vcházel Mojžíš před tvář Hospodina, aby mluvil s ním, odjímal zástěru, dokudž nevyšel. Vyšed pak, mluvil synům Izraelským, což mu bylo rozkázáno.

  7. Tedy viděli synové Izraelští tvář Mojžíšovu, že se stkvěla kůže tváři jeho. A kladl zase Mojžíš zástěru na tvář svou, dokudž nevcházel, aby mluvil s ním.

  8. A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo.

  9. A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.

  10. A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, udělejme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.

  11. Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.

  12. To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.

  13. A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka jim: Vstaňte, nebojte se.

  14. A pozdvihše očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše.

  15. Když pak sstupovali s hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých.

  16. A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.

  17. A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého žádný bělič na zemi učiniti nemůže.

  18. I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.

  19. A odpověděv Petr, řekl k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.

  20. Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni.

  21. I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.

  22. A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.

  23. A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.

  24. I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti?

  25. A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.