Biblické verše o Tradition: Not authoritative

A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?

Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.

Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.

A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.

Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:

Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.

Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.

A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.

Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.

Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?

A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.

Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.

I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.

Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?

Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?

Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.

Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.

Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.

Ani oblibovati básní a vypravování rodů, čemuž konce není, odkudž jen hádky pocházejí, více nežli vzdělání Boží, kteréž jest u víře,

Světské pak a babské básně zavrz, ale cvič se v zbožnosti.