Biblické verše o The Emblems of the Holy Spirit

I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.

A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.

Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.

A když se stal ten hlas, sešlo se množství a užasli se toho, že je slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho.

I děsili se všickni a divili se, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští?

A kterak my je slyšíme jeden každý z nás mluviti jazykem naším, v kterémž jsme se zrodili?

Partští, a Medští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii,

V Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest vedle Cyrénu, a hosté Římané, Židé, i vnově na víru obrácení,

Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží.

Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,

Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti;

Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.

Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.

Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.