Biblické verše o Simeon

A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.

A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.

Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,

Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:

Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.

Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,

Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,

Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.

Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.

I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,

(A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.

Kterýž byl Simeonův, kterýž byl Judův, kterýž byl Jozefův, kterýž byl Jónamův, kterýž byl Eliachimův,

Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl příjmí Černý, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Herodesem tetrarchou, a Saul.