Biblické verše o Persecution: Of Jesus

Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.

Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův.

Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.

K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.

Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.

Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:

Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.

Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.

Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.

Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.

Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.

Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.

Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.

Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.

Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.

Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.

Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.

Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův.

Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.

Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.