Biblické verše o Pawn

Pakli v základu vezmeš roucho bližního svého, do západu slunce jemu je navrátíš.

Půjčil-li bys bližnímu svému něčeho, nevejdeš do domu jeho, abys vzal něco v zástavě od něho.

Ale vně staneš, a člověk, jemuž jsi půjčil, vynese tobě základ svůj ven.

Jestliže by pak byl člověk chudý, nebudeš spáti s základem jeho.

Bez prodlévání navrátíš jemu zastavenou věc jeho při západu slunce, aby leže v šatech svých, dobrořečil tobě, a bude to za spravedlnost tobě před Hospodinem Bohem tvým.

Nepřevrátíš soudu příchozímu neb sirotku, ani vezmeš v základu roucha vdovy,

Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.

Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

Nebo byl-li by někdo spravedlivý, a činil by soud a spravedlnost;

Kterýž by žádného neutiskal, základ dlužníku svému by navracoval, cizího mocí nebral, chleba svého by lačnému udílel, a nahého přiodíval rouchem;

Chudého a nuzného by utiskl, cizí věci mocí vzal, základu by nenavrátil, a k ukydaným bohům očí svých by pozdvihoval, ohavnost provodil,

Což v zástavě jest, navrátí-li bezbožný, což vydřel, nahradí-li, v ustanoveních života bude-li choditi, nečině nepravosti: jistě že bude živ, neumře.

A na oděvu zastaveném klanějí se při každém oltáři, a víno pokutovaných pijí v domě bohů svých,