Biblické verše o Judgments: Humiliation

Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.

Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.

Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.

Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.

Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.

Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.

Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.

A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.

Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.

Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.

Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.

Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.

Postřelil ledví má střelami toulu svého.

Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.

Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.

Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.

Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,

A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.

A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,

Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.