- English
- King James KJV
- Complete Jewish CJB
- World English WEBM
- Berean Standard BSB
- American Standard ASV
- Geneva GNV
- Young's Literal YLT
- Douay-Rheims DRC
- International
- Shqip ALB
- العربية SVD
- বাংলা BN-IRV
- မြန်မာ Judson
- 简体文 CUV-S
- 繁體中文 CUV-T
- Čeština BKR
- Nederlands STVE
- Français LSG
- Deutsch SCH
- Ελληνικά Vamvas
- ગુજરાતી GU-IRV
- Hausa HCB
- עברית Hebrew
- हिन्दी HCV
- Magyar KAROLI
- Bahasa Indonesia INDO-TB
- Italiano Diodati
- 日本語 Kougo
- 한국어 Korean
- മലയാളം MAL
- मराठी MRCV
- Norsk DNB
- فارسی OPV
- Polski BG
- Português Almeida
- Română Cornilescu
- Русский Synodal
- Español RVG
- Kiswahili Neno
- Svenska SV1917
- Tagalog TAG-ADB
- தமிழ் TCV
- తెలుగు TSA
- ภาษาไทย THAI-KJV
- Українська Ohienko
- Tiếng Việt CADMAN
- Yorùbá YCB
Biblické verše o Geology: General references
Verše o General references
Řekl také Bůh: Shromažďte se vody, kteréž jsou pod nebem, v místo jedno, a ukaž se místo suché! A stalo se tak.
I nazval Bůh místo suché zemí, shromáždění pak vod nazval mořem. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Žalm Davidův. Hospodinova jest země, a plnost její, okršlek země, i ti, kteříž obývají na něm.
Nebo on ji na moři založil, a na řekách upevnil ji.
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
Tohoť zajisté z úmysla věděti nechtí, že nebesa již dávno slovem Božím byla učiněna, i země z vody a na vodě upevněna.
Pročež onen první svět vodou jsa zatopen, zahynul.
Ta pak nebesa, kteráž nyní jsou, i země, týmž slovem odložena jsou a zachována k ohni, ke dni soudu a zatracení bezbožných lidí.