Skip to content

Biblické verše o Despondency

79 veršů · 1 aspekt

Klíčové biblické verše

Filtrovat podle knihy
  1. Tedy mluvili synové Izraelští k Mojžíšovi, řkouce: Hle, již mřeme, mizíme a všickni my hyneme.

  2. Kdožkoli blízko přistoupá k příbytku Hospodinovu, umírá. Všickni-liž smrtí zhyneme?

  3. A mezi národy těmi neoddechneš, aniž bude míti odpočinutí spodek nohy tvé; tam také dá Hospodin tobě srdce lekavé, a oči blíkavé, a truchlost mysli.

  4. I bude život tvůj nejistý před tebou, a strašiti se budeš v noci i ve dne, a nikdež nebudeš jist svým životem.

  5. Ráno díš: Ó by již byl večer! a večer díš: Ó by již bylo jitro! pro strach srdce svého, jímž se lekáš, a pro ty věci, na něž očima svýma hleděti musíš.

  6. Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.

  7. Nebo mluvě Job, řekl:

  8. Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.

  9. Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.

  10. Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.

  11. Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.

  12. Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.

  13. Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.

  14. Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.

  15. Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.

  16. Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?

  17. Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?

  18. Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,

  19. S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,

  20. Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.

  21. Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?

  22. Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.

  23. Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.

  24. Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.

  25. Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?