God

Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.

Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.

Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.

Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.

Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.

Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.

Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.

Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.

Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.

Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.

Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.

Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.

Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.

Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.

Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.

Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.

Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.

Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.

Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.

A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.

Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.

Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.

Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.

Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.

Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.