God

Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.

Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?

Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.

Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?

Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.

Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.

Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.

Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.

Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.

Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.

Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.

Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.

Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.

Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.

Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.

Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.

Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.

Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.

Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.

I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.

Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.

Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.

Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.

Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.

Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.