God

Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.

Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.

Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.

Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.

Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.

Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.

Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.

I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.

Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.

Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?

Píseň a žalm Davidův.

Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.

Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.

Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.

Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.

Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?