God

Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.

Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.

Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.

Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.

I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.

A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.

To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.

Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.

Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.

Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží. [ (Psalms 69:37) Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati. ]

Přednímu z kantorů, žalm Davidův, k připomínání.

Zpět obráceni buďte za to, že mne k hanbě přivesti usilují ti, kteříž na mne povolávají: Hahá, hahá.

Ale ať se radují a veselí v tobě všickni ti, kteříž tě hledají, a ti, kteříž milují spasení tvé, ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Bůh náš. [ (Psalms 70:6) Já pak chudý a nuzný jsem, ó Bože, pospěšiž ke mně; pomoc má, a vysvoboditel můj ty jsi, neprodlévejž, Hospodine. ]

V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.

Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.

Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.

Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.

Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.

Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.

Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.

Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.

Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.

Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.

Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.

Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.