TRV
Římanům 15:1-13
1
Povinniť jsme pak my silní mdloby nemocných snášeti, a ne sami sobě se líbiti.
2
Ale jeden každý z nás bližnímu se lib k dobrému pro vzdělání.
3
Nebo i Kristus ne sám se sobě líbil, ale jakož psáno jest: Hanění hanějících tebe připadla jsou na mne.
4
Nebo kteréžkoli věci napsány jsou, k našemu naučení napsány jsou, abychom skrze trpělivost a potěšení Písem naději měli.
5
Bůh pak dárce trpělivosti a potěšení dejž vám jednomyslným býti vespolek podle Jezukrista,
6
Abyste jednomyslně jedněmi ústy oslavovali Boha a Otce Pána našeho Jezukrista.
7
Protož přijímejte se vespolek, jakož i Kristus přijal nás v slávu Boží.
8
Neboť pravím vám, že Kristus Ježíš byl služebníkem obřízky pro Boží pravost, aby potvrzeni byli slibové otcům učinění,
9
A aby pohané z milosrdenství slavili Boha, jakož psáno jest: Protož vyznávati tebe budu mezi pohany, a jménu tvému plésati budu.
10
A opět dí: Veselte se pohané s lidem jeho.
11
A opět: Chvalte Hospodina všickni národové, a velebtež ho všickni lidé.
12
A opět Izaiáš dí: Budeť kořen Jesse, a ten, jenž povstane, panovati nad pohany; v němť pohané doufati budou.
13
Bůh pak naděje naplňujž vás všelikou radostí a pokojem u víře, tak abyste se rozhojnili v naději skrze moc Ducha svatého.
Settings