TRV
Žalmy 73:17-28
17
Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
18
Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
19
Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
20
Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
21
Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
22
Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
23
A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
24
Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
25
Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
26
Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
27
Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
28
Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Settings