Jób 41:1-21
1
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
2
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
3
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
4
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
5
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
6
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
7
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
8
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
9
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
10
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
11
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
12
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
13
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
14
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
15
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
16
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
17
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
18
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
19
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
20
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
21
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
Text Bible: Bible kralická · Volné dílo