TRV
Jób 29:7-11
7
Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
8
Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
9
Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
10
Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
11
Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
Settings