Přejít k obsahu

Biblické verše o Young Men

347 veršů · 1 aspekt

Klíčové biblické verše

Filtrovat podle knihy
  1. Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho.

  2. Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?

  3. I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.

  4. Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.

  5. A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.

  6. Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.

  7. On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.

  8. Řekl také Ježíš: Člověk jeden měl dva syny.

  9. Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.

  10. A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.

  11. A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.

  12. I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.

  13. I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.

  14. On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!

  15. Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,

  16. A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.

  17. I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.

  18. I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.

  19. I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.

  20. A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.

  21. Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.

  22. Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.

  23. I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.

  24. A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.

  25. I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.