Biblické verše o Sincerity

Ale jakož Bůh nás hodné učinil toho, aby nám svěřeno bylo evangelium, takť mluvíme, ne jako lidem se líbíce, ale Bohu, kterýž zkušuje srdcí našich.

Anižť jsme zajisté kdy užívali řeči pochlebné, jakož víte, ani za příčinou něčeho lakomství provodili. Bůhť jest svědek.

Ješto konec přikázání jest láska z srdce čistého a z svědomí dobrého a z víry neošemetné.

Rozpomínaje se na tu víru, kteráž v tobě jest bez pokrytství, kteráž byla nejprv v bábě tvé Loidě, a v matce tvé Eunice, a tak smyslím, že i v tobě.

Ve všech věcech sebe samého vydávaje za příklad dobrých skutků, a zachovávaje v učení celost, vážnost,

Poněvadž duše své očistili jste poslušenstvím pravdy skrze Ducha svatého, k milování neošemetnému bratrstva, z čistého tedy srdce jedni druhé milujte snažně,

Protož složíce zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,

Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, to jest Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,

Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.

Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem toliko, ale skutkem a pravdou.

A v ústech jejich není nalezena lest; neboť jsou bez úhony před trůnem Božím.