Skip to content

Biblické verše o Meekness: General references

92 veršů · 29 aspektů

Verše o General references

Filtrovat podle knihy
  1. O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.

  2. Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.

  3. Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.

  4. Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.

  5. Ty jsi, ty velmi hrozný, a kdo jest, ješto by před tebou ostál v rozhněvání tvém?

  6. Když s nebe dáváš slyšeti výpověd svou, země se bojí a tichne,

  7. Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.

  8. Nebo zalíbilo se Hospodinu v lidu jeho; onť ozdobuje pokorné spasením.

  9. Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.

  10. Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.

  11. Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.

  12. Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.

  13. Lepší jest kus chleba suchého s pokojem,nežli dům plný nabitých hovad s svárem.

  14. Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.

  15. Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.

  16. Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.

  17. Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.

  18. Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.

  19. Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.

  20. Ale souditi bude chudé podlé spravedlnosti, a v pravosti trestati tiché v zemi. Bíti zajisté bude zemi holí úst svých, a duchem rtů svých zabije bezbožného.

  21. Ale tiší rozveselí se náramně v Hospodinu, a chudí lidé v Svatém Izraelském plésati budou,

  22. Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,

  23. Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,

  24. Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.

  25. Zdaliž půjdou dva spolu, leč by se snesli?