Biblické verše o Laodicea

Pozdravte bratří Laodicenských, i Nymfy, i té církve, kteráž jest v domu jeho.

A když bude přečten u vás tento list, spravtež to, ať jest i v Laodicenském sboru čten; a ten, kterýž jest psán z Laodicie, i vy také přečtěte,

Andělu pak církve Laodicenské piš: Toto praví Amen, svědek ten věrný a pravý, počátek stvoření Božího:

Vímť skutky tvé, že ani jsi studený, ani horký. Ó bys chutně studený byl anebo horký.

A tak, že jsi vlažný, a ani studený, ani horký, vyvrhu tě z úst svých.

Nebo pravíš: Bohatý jsem, a zbohatl jsem, a žádného nepotřebuji, a nevíš, že jsi bídný, mizerný, a chudý, a slepý, i nahý.

Radím tobě, abys sobě koupil ode mne zlata ohněm zprubovaného, abys byl bohatý, a v roucho bílé abys oblečen byl, a neokazovala se hanba nahoty tvé. A očí svých pomaž kollyrium, abys viděl.

Já kteréžkoli miluji, kárám a tresci; rozhorliž se tedy, a čiň pokání.

Aj, stojímť u dveří, a tluku. Jestližeť by kdo uslyšel hlas můj a otevřel dveře, vejduť k němu, a budu s ním večeřeti, a on se mnou.

Kdož zvítězí, dám jemu seděti s sebou na trůnu svém, jako i já zvítězil jsem, a sedím s Otcem svým na trůnu jeho.

Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.