Biblické verše o Ignorance: General references

Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?

Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš?

Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?

Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.

Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?

Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.

Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?

A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?

Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,

Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.

Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,

V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.

A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,

Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,

Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.

I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:

Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.

Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.

Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,

Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.

Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.

Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.

Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.

I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.

Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.