God
Verše zmiňující God
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.