TRV
Žalmy 39:7-11
7
Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
8
Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
9
A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
10
Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
11
Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
Settings