Pilnost, bohatství a důvěra

Přísloví 28:19-28

Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.

Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.

Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.

Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.

Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.

Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.

Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.

Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.

Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.

Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.