Obvinění z moci Belzebula

20

A vtom opět sšel se zástup, takže nemohli ani chleba pojísti.

21

A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.

22

Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.

23

A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?

24

A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.

25

A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.

26

Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.

27

Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.

28

Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,

29

Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.

30

Nebo pravili: Že ducha nečistého má.