Jakubův rozsudek a apoštolské ustanovení

Skutky 15:13-21

A když oni tak umlkli, odpověděl Jakub, řka: Muži bratří, slyšte mne.

Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby z nich přijal lid jménu svému.

A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest:

Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej,

Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci.

Známáť jsou Bohu od věků všecka díla jeho.

Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu,

Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve.

Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech, kdo by jej kázal v školách, poněvadž na každou sobotu čítán bývá.