Shem
Známý také jako: Sem
Verše zmiňující Shem
A když byl Noé v pěti stech letech, zplodil Sema, Chama a Jáfeta.
(Zplodil pak Noé tři syny: Sema, Chama a Jáfeta.)
Toho dne všel Noé, Sem a Cham i Jáfet, synové Noé, žena Noé, a tři ženy synů jeho s ním do korábu.
Byli pak synové Noé, kteříž vyšli z korábu: Sem, Cham a Jáfet; a Cham byl otec Kanánův.
Tedy vzali Sem a Jáfet oděv, kterýžto oba položili na ramena svá, a jdouce zpátkem, zakryli hanbu otce svého; tváři pak jich byly odvráceny, a hanby otce svého neviděli.
Řekl také: Požehnaný Hospodin, Bůh Semův, a buď Kanán služebníkem jejich.
Rozšiřiž Bůh milostivě Jáfeta, aby bydlil v stáncích Semových, a buď Kanán služebníkem jejich.
Tito jsou pak rodové synů Noé, Sema, Chama a Jáfeta, jimž se tito synové zrodili po potopě.
Semovi také, otci všech synů Heber, bratru Jáfeta staršího zrozeni jsou synové.
A tito jsou synové Semovi: Elam, a Assur, a Arfaxad, a Lud, a Aram.
Tiť jsou synové Semovi po čeledech svých, vedlé jazyků svých, po krajinách svých, v národech svých.
Titoť jsou rodové Semovi: Sem, když byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potopě.
A byl živ Sem po zplození Arfaxada pět set let; a plodil syny a dcery.
Noé, Sem, Cham a Jáfet.
Synové Semovi: Elam, Assur, Arfaxad, Lud, Aram, Hus a Hul, Geter a Mas.
Sem, Arfaxad, Sále,
Kterýž byl Kainanův, kterýž byl Arfaxadův, kterýž byl Semův, kterýž byl Noé, kterýž byl Lámechův,