God

Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.

Píseň stupňů. Z hlubokosti volám k tobě, Hospodine.

Pane, vyslyš hlas můj, nakloň uší svých k hlasu pokorných proseb mých.

Budeš-li nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí?

Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.

Očekávám na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho.

Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.

Očekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení.

Onť zajisté vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho.

Píseň stupňů, Davidova. Hospodine, nepozdvihlotě se srdce mé, ani se povýšily oči mé, aniž jsem se vydal v věci veliké, aneb vyšší nad to, než mi náleží.

Doufej, ó Izraeli, v Hospodina, od tohoto času až na věky.

Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,

Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:

Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.

Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.

Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.

Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.

Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.

Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.

Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.

Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:

Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.

Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,

A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.

Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.